Jirko, poslední přípravný zápas, vítězství 2:1. Jaký to byl duel? Místy se hrálo poměrně důrazně.
Nemyslím si, že by to bylo nějak zvlášť emotivní nebo vyhrocené. Byla to poslední prověrka před ligou a tomu odpovídalo nasazení. Několik tvrdších situací tam samozřejmě bylo, ale to k fotbalu patří. Občas je potřeba do toho šlápnout. Hraje se o místa v sestavě a my jsme navíc chtěli za každou cenu vyhrát.
Jak na vás působila Hertha Wels?
Byl to zajímavý soupeř, ale já bych se raději díval na nás. Měl jsem radost z toho, jakou hrou jsme se prezentovali. Byli jsme hodně na míči a myslím, že jsme byli dominantnějším mužstvem. Z tohoto pohledu můžeme být spokojení.
Máte za sebou hodně specifickou letní přípravu. Kvůli baráži byla kratší, přišel nový trenér, mužstvo se výrazně proměnilo. Jak jste ji vnímal jako hráč?
Byla opravdu hodně specifická a překotná. Odehrála se spousta změn a bylo tam také hodně neznámých. Myslím, že něco podobného řada z nás ještě nezažila. Věřím ale, že jsme se s tím poprali dobře a že se nám to podaří ukázat v sezoně.
Do kabiny přišlo výrazné mládí – Matyáš Poturnay, Matěj Slouk, Lukáš Hruška a další. Jak nové spoluhráče vnímáte?
Pro mě není podstatné, jestli je hráč mladý, nebo starší. Rozhodující je, jaký má pro mužstvo přínos. Pokud nám kluci pomohou na hřišti, bude to jedině dobře. Věřím, že trenéři a sportovní vedení vybírali správně a noví hráči nám budou platní především tam, kde je to nejdůležitější – na hřišti.
Po odchodu Pavla Nováka a Jakuba Hory se mluví o tom, že větší díl odpovědnosti budou muset převzít zkušení hráči. Vy, Lukáš Havel nebo Lukáš Matějka. Cítíte to podobně?
Asi ano, ale nemyslím si, že by to pro mě bylo v této sezoně něco zásadně nového. Neřekl bych, že jsem měl minulý rok v týmu menší roli, než budu mít letos. Pro mě osobně se tedy nic zásadního nemění. Svou roli vnímám v podstatě stejně jako v minulé sezoně.
Vraťme se k utkání. V 66. minutě jste mohl z penalty poslat Táborsko do vedení. Zkusil jste „Panenku“. Bylo to spontánní rozhodnutí?
Ne, měl jsem to v hlavě už ve chvíli, kdy jsem šel penaltu kopat. Myslím, že ve čtvrtek jsem na tréninku jednu takovou penaltu proměnil, takže jsem si na to vzpomněl. Kopl jsem ji úplně stejně, ale tentokrát jsem trefil břevno, míč se odrazil do země a ven. Takže to je moje chyba.
Nakonec ale přišel Šplíchalův krásný gól a vítězství 2:1. Je důležité zakončit přípravu právě výhrou?
Určitě. Myslím, že jsme potřebovali nějaký zápas vyhrát a znovu si zvyknout na ten pocit vítězství. Z tohoto pohledu je jen dobře, že se nám to před začátkem soutěže podařilo.
V pátek 24. července už přijde první ostrý zápas CHNL v Kroměříži. S čím tam Táborsko pojede?
Musíme tam jet bez bázně, samozřejmě s pokorou, ale jednoznačně s cílem vyhrát. S ničím jiným podle mě do zápasu ani jít nemůžeme. Chceme v Kroměříži uspět. Uvidíme, jak se utkání bude vyvíjet a na co náš výkon bude stačit, ale náš přístup musí být jasný: s pokorou tam jet vyhrát.