V utkání jste nejprve vstřelil v 17. minutě branku, která nakonec nebyla uznána kvůli ofsajdu. Dalo by se říct, že vás to zdravě naštvalo?
„Upřímně. Vůbec nevím, jestli to byl ofsajd, nebo ne. Rozhodčí sami nevěděli do poslední chvíle. Nakonec z toho ofsajd udělali, ale to už nikdo nevrátí.“
Potom jste však regulérně skóroval hned dvakrát těsně za sebou…
„Říkal jsem si u toho neuznaného gólu, že je to škoda, snažil jsem se jít dál. Jsem rád za ty dva góly.“
První gól jste do branky tak trochu tlačil, ne?
„Bylo to trochu se štěstím, ale zaplaťpánbu za to. Ve Vyškově mi to tam nepadlo, tady dvakrát. Jsem za to rád. První gól jsem nejprve trefil levou nohou, gólman to ještě vyrážel, ale už to bylo asi za lajnou. Pro jistotu jsem míč do sítě raději doklepl.“
Při druhé brance jste se hezky uvolnil, chvíli to vypadalo, že půjdete sám na branku, ale pak jste si míč zasekl a vystřelil.
„Takhle to dělám, míč si zaseknu na levou nohu. Chtěl jsem to dávat na přední tyč a gólman to nečekal. Myslím si, že to byl pěkný gól.“
V sezoně máte tři branky, spolu s Kateřiňákem jste druzí v pořadí střelců mužstva. Víte o tom?
„To ani nevím, kdo má kolik vstřelených branek, na to moc nekoukám. Nejdůležitější je, že jsme vyhráli. To je to hlavní.“
Na začátek dubna bylo při utkání velké teplo. Jak se dýchalo?
„Bylo to náročnější. V takovém počasí jsme už dlouho nehráli. Určitě to bylo znát.“
Po výhře nad Varnsdorfem je Táborsko v tabulce stále třetí. Co na to říkáte?
„Určitě jsme za to šťastní, musíme ale pracovat dál. Každý zápas teď bude těžší a těžší, musíme potvrzovat naši formu.“
