Petře, v Jihlavě jste nastoupil poprvé po příchodu do Tábora v základní sestavě na levém beku. Jaká to byla pro vás výzva, jaká byla premiéra?
„Neřekl bych, že to byla výzva, protože toho beka hraji už poměrně dlouho. Jsem na to zvyklý, v podstatě dělám stále to samé pár let. V tomto ohledu se pro mě nic nemění. Myslím si, že to bylo v pohodě, cítil jsem se dobře.“
Do utkání jste vstoupil aktivně, s chutí…
„Samozřejmě, jsem v novém klubu, mám nové zážitky, v kabině jsou noví kluci. Je to pro mě nový impulz, který mě určitě posunul. Baví mě hrát tyto zápasy, kde o něco jde, kdy se hraje nahoru dolů. Mám to rád, za mě super.“
Jaké byly taktické pokyny od trenéra Nádvorníka přímo pro vás?
„Když útočíme například po pravé straně, tak zavírat střed, zůstávat spíše vzadu. Když jdeme po levé straně, tak podporovat záložníky, útočníky. Dávat tam centry.“
Před vámi hrál na levé straně Bojan Dordić. Jak se s ním spolupracuje?
„Úplně v pohodě. Jsme na sebe zvyklí. Už jsme spolu hráli před čtyřmi roky. Dorozumíme se v klidu, hraje se mi s ním velmi dobře.“
Odkud se vlastně znáte?
„Z Varnsdorfu.“
Z Jihlavy jste si odvezli bod. Je dost, nebo ne?
„Určit to není dost, ale důležité bylo, že nepřišla třetí porážka v řadě. Chtěli jsme určitě vyhrát. Už druhý zápas jsme měli v posledních pěti minutách tři tutové šance. Úplně v klidu jsme mohli v Jihlavě vyhrát 2:1. Škoda. Mohli jsme dát i pět gólů. Když z toho proměníme aspoň polovinu, budeme mít dva, tři góly. Podle mého názoru, když budeme takto pokračovat, tak se produktivita otočí a začneme vyhrávat.“
Souhlasíte, že prvních 25 minut nebyl výkon Táborska v Jihlavě v pořádku?
„Asi s tím souhlasím. Bylo to z naší strany takové bojácné, ustrašené. Byli jsme pod tlakem, samý rohový kop, zprava, zleva. Pak jsme se ale zvedli.“
Bod z Jihlavy je motivací pro nadcházející domácí zápas s Brnem, ne?
„Přesně tak, bod bereme, ale teď musíme doma za tři.“
