Když vám řekneme, že jste s Vyškovem vychytal svou druhou nulu, tak vás asi nepotěšíme, že?
„Je to tak. Vychytaná nula těší mě osobně, statisticky, ale nejsou za tím tři body. Takže bych nulu rád vyměnil za vítězství. Kdyby zápas skončil 2:1 pro nás, bylo by to mnohem lepší.“
Jak těžké bylo utkání s Vyškovem pro vás, pro gólmana?
„Těžké pro mě bylo z hlediska koncentrace, jinak jsem nemusel ve finále řešit nic moc složitého. Kluci hráli dozadu velmi dobře, soupeře nepouštěli do šancí, z toho pramenilo, že jsem neměl tolik práce.“
Dával jste si větší pozor na terén, míče mohly na mokrém povrhu klouzat?
„Určitě, ale my to naše hřiště známe, víme, jaké má vlastnosti, jak se chová. Nebylo to pro mě nic nového.“
Táborsko hrálo asi 20 minut přesilovku, ke třem bodům nebylo daleko. Jaká je škoda, že utkání skončilo 0:0?
„Je to po nás velká škoda. Troufnu si říct, že jsme byli po celý zápas lepším týmem. Byli jsme více na balonu. V první půli jsme si nevytvořili tolik gólových příležitostí jako na konci druhého poločasu. Chybí nám, jak bych to řekl, asi větší chtíč to tam dotlačit, a to jakkoliv. Takže je to veliká škoda, protože příležitostí na výhru jsme měli dost.“
Na spoluhráče jste hodně nahlas volal, povzbuzoval, řídil je.
„To je pro gólmana jasná věc. Snažil jsem se na kluky apelovat, aby nevypínali směrem dozadu, ať se nezblázníme, neotevřeme nějaké okno vzadu, protože Vyškov měl silné protiútoky. A kromě toho jsem apeloval, abychom to ještě zkusili, tlačili míč dopředu.“
Už ve středu 2. října vás čeká opět doma Varnsdorf. Jak se připravit?
„Ať už zápas s Vyškovem dopadl jakkoliv, je třeba ho hodit za hlavu, teď máme před sebou nový duel, hrajeme navíc opět doma. Musíme už vyhrát. Každý se na zápas připraví podle svých zvyků. Ale hlavní je udělat všechno pro to, abychom ve středu urvali tři body.“
