Jak jste se dostal do situace ve 34. minutě, kdy jste vstřelil vítězný gól?
„Věděl jsem, že Daniel Hais přebíhá přední tyč, že za ním už nikdo není. Cítil jsem, že bych tam měl naběhnout. V podstatě mě to trefilo, jenom jsem nastavil nohu na povedený centr Kuby Barace. A spadlo to tam.“
Tým dlouho vedl 1:0, ale nepřicházela gólová pojistka. Nedostavila se nervozita z toho, že by hosté z jedné akce mohli vyrovnat?
„Věděli jsme, že Sigma hraje na brejky a že z nich vždycky gól dá. Naštěstí jsme to všechno pohlídali. To, že neproměňujeme další šance, nás trápí delší dobu, ale zaměřujeme se na to na tréninku a zlepšujeme to.“
Byl jste u zajímavé situace ve 25. minutě, kdy olomoucký brankář Macík vyrazil po rohovém kopu vaši hlavičku snad s pomocí tyče z brány. Publikum už volalo gól. Jak jste to viděl vy?
„Dostal jsem pokyny, že mám zavírat zadní tyč. Naběhl jsem tam. Balon propadl přes první tyč, míč mě trefil do hlavy. Já si tedy myslím, že to gól byl, ale počítat si ho nemůžu a nebudu. Jsem ale přesvědčen, že to bylo za čárou.“
Jak jste se v utkáni cítil, vypadal jste na hřišti velmi svěže?
„Cítil jsem se ze začátku zadýchaně. Ale já to tak do 15. minuty mám vždycky. Pak se do toho dostanu a sebevědomí mi roste.“
„To určitě slibovat nechci, ale bych za to samozřejmě rád. Těším se na páteční utkání, bude to krásné, navíc pod světly. Doufám, že opět vyhrajeme.“