Bojan Dordić: V Brně jsem vstřelil možná nejlepší gól v kariéře

V Brně jste vstřelil svůj čtvrtý gól sezony a zvýšil na 2:0. Popište nám gólovou situaci a nádhernou střelu do „šibenice“?

„Získali jsme míč někde kolem našeho vápna. Jakmile měl Zizu (Jakub Barac, pozn.) míč pod kontrolou, hned jsem se rozbíhal a dostal jsem krásný pas, abych šel do brejku. Naváděl jsem si na stopera míč, udělal kličku doprostřed a vystřelil. Byl z toho možná nejlepší gól v kariéře.“

Říká se, že nejdůležitější je nebát se a vystřelit. Takže jste měl odvahu vypustit takový projektil?
„U mě je známo, že takové situace mám každý zápas, a furt ještě něco chci vymyslet. Trenéři mi opakují, ať střílím co nejvíce a mají pravdu. Když nevystřelíš, gól nedáš.“

Loni prvního září jste proměnil penaltu venku proti Spartě B, na další gól jste čekal zhruba půl roku. Nebyl jste z toho čekání nervózní?
„Ano, je to tak. Hned v dalším zápase v Chrudimi asi po hodině hry jsem se zranil a už jsem na podzim nehrál. Spíše jsem byl nervózní z toho zranění, že nemůžu pomoct týmu.“

Velkou část podzimu jste promarodil se zraněním nohy. Jak jste to obdobíprožíval?
„Pro sportovce neexistuje nic horšího než zranění. Takže to období bylo nic moc. Asi šest týdnů jsem nemohl nic dělat, takže to bylo ještě o to horší. Když jsem pak začal něco dělat, měl jsem velkou radost. Strašně jsem se těšil, až si zase zahraju s klukama.“

V Brně jste mohl skórovat už začátkem druhého poločasu. Po akci spoluhráčů Kateřiňáka a Háka se míč dostal před vás, zakončil jste špičkou kopačky, tzv. bodlem, a navíc hodně slabě. Nešlo situaci vyřešit lépe?
„V Brně jsem mohl skórovat už v prvním poločase, když jsem naběhl za obranu a Katy (Jiří Kateřiňák, pozn.) mi poslal krásný oblouček. Chybělo tomu lepší zakončení a byl by to taky krásný gól. Ta druhá šance – samozřejmě každá špatně vyřešená situace jde vyřešit lépe. Míč se dostal ke mně, mezi hráči jsem se snažil co nejrychleji zakončit. Bylo to bodlem a gólmanovi to se štěstím zůstalo pod nohou. Bohužel.“

Proti Jihlavě doma zahrálo mužstvo FCT špatně, za týden na Zbrojovce výtečně. Výkony byly jako „noc a den“. Máte pro to nějaké vysvětlení?
„S Jihlavou jsme neplnili to, co jsme si řekli. Také nám vůbec nic nevycházelo a ještě k tomu byla Jihlava na nás dobře připravena a zaslouženě vyhrála. Vyříkali jsme si to. Řekli jsme si, že to takhle dál nejde. Podle mého názoru jsme dost dobrý tým, abychom už nepředváděli takové výkony jako proti Jihlavě. Doufám, že to byl den blbec a už se to nestane. V Brně jsme podali úžasný týmový výkon a naprosto zaslouženě vyhráli. Na výhru budeme chtít navázat doma se Žižkovem a udělat radost fanouškům.“

V době reprezentační přestávky se věnujete zejména ofenzivě, gólovému zakončení. Co je možné natrénovat a co musí mít fotbalista v genech?
„I když to možná někdy v zápasech nevypadalo, tak v trénincích se věnujeme dost tomu, abychom se zlepšovali a byli úspěšní v zakončení. Věřím, že to v nadcházejících zápasech provedeme. Řekl bych, že každý něco má v genech, někdo techniku, někdo je na tom dobře běžecky, někdo je rozený střelec. Ale navšem se dá pracovat a zlepšovat se.“

Na konci března tedy Táborsko přivítá doma na Kvapilce tým Viktorie Žižkov se střelcem Necidem. Co podle vás bude na soupeře platit?
„Žižkov je za mě velmi dobrý tým. Zápasy s ním jsou vždycky těžké. Když budeme makat jako tým, splníme to, co si řekneme, tak nemám obavy. Necka je velká osobnost a dobrý fotbalista. Tady bych z předchozí otázky použil ty geny, je to prostě pan střelec, ale věřím, že proti nám to nepotvrdí.“