Dvougólovým střelcem FC MAS Táborsko byl ve vítězném utkání s Pískem (4:0) Pavel Vandas. Čtyřiadvacetiletý vytáhlý útočník dal týmu od Otavy góly v 1. a 37. minutě. Oba padly po hlavičkovém zakončení. Pavel Vandas dostal na hrotu příležitost v základní sestavě po delší době.
Kdy jste se dozvěděl, že půjde do utkání v základní jedenáctce?
„Dozvěděl jsem se to těsně před zápasem. Trenér mi oznámil, že dostanu šanci. Stalo se to těsně před tím, než přišel do kabiny a oznámil sestavu.“
Hrklo ve vás, nebo jste byl připravený?
„Já byl připravený, čekal jsem delší dobu na to, až dostanu šanci. Tu jsem dostal teď. Mohlo to přijít dříve, nebo později. Jsem rád, že jsem ji dostal a snad jsem ji využil.“
Hráči neradi hodnotí vlastní výkony, ale přesto, jak jste se cítil?
„Snažil jsem se pomoci týmu, hodně běhat, v útoku napadat. Byly tam rezervy, ještě bych mohl týmu pomoci víc. Dal jsem dva góly, za to jsem rád. Ale nezlobil bych se, kdyby byly tři nebo čtyři.“
Mohl byste popsat obě gólové situace, z nichž ta jedna přišla hned v první minutě…?
„První gól mi z levé strany nádherně levačkou naservíroval Zbyněk Musiol, míč letěl na přední tyč. Trefil mi hlavu a já jsem balon usměrnil na zadní tyč. Gólman neměl šanci. Druhý gól padl po trestňáku Martina Kučery, který dal míč do skrumáže, někdo ho protečoval na zadní tyč, míč ještě sklouznul po odskoku a já to dal už jen do prázdné brány.“
Pomýšlel jste na hattrick?
„Samozřejmě. Když dáte brzy dva góly, hlava nad tím uvažuje. Hattrick by byl hezkým, ale spíše mi šlo o to, abychom vyhráli a nedostali gól, což se nakonec povedlo.“
Jak byste zhodnotil hru Písku, výsledek je pro něho možná krutý?
„Písek se snažil hrát otevřený fotbal, což se mi líbilo. Měli vepředu konstruktivní hráče, ale terén kombinacím moc nepřál. Ani my jsme tolik po zemi nehráli, přitom jak my, tak Písek jsme kombinační týmy. Písek je mužstvo, které se snaží držet balon, ale my jsme ho do ničeho nepustili.
Jaký byl tedy terén, tvrdý, rozměklý?
„Tvrdý terén nebyl, hřiště se docela trhalo. Samozřejmě máme výborného trávníkáře (smích, o trávník se stará spoluhráč M. Kučera, pozn. autora), ale terén je na podzim opotřebovaný, což je všude.“
Je jasné, že nálada v týmu je dobrá, když se pořád vítězí…
„Po vyhraném zápase je nálada vždycky dobrá, ale my víme, že to není konec, že musíme pokračovat a v sezoně pokračovat dalšími vítězstvími.“
Starší hráči jsou ti, co varují před uspokojením z prvního místa tabulky?
„Je to tak. Říká nám to neustále také trenér, každý trénink, každý zápas. Že není konec. Starší hráči mužstvo usměrňují.“
.svg.png){kind=small}
