Staronový šéf SCM Kamil Tobiáš: Táborsko udělalo za poslední rok obrovský krok kupředu

Rok jste s přestávkami strávil v dalekém Iráku, co vám tato roční štace dala a vzala, jakou roli jste tam plnil?
„Plnil jsem roli asistenta a byla to pro mě obrovská zkušenost. Nikdy jsem nepracoval u reprezentačního výběru, takže jsem si zkusil úplně jinou práci než na klubové úrovni. Podařilo se nám postoupit z kvalifikace na závěrečný turnaj Mistrovství Asie a tam uhrát páté místo, takže se rozhodně nedá říct, že by bylo něco, co by mi toto angažmá vzalo, právě naopak.“

Proč jste se rozhodl vrátit, už nebyla šance v Asii pokračovat?
„Tam je to trochu jiné než v Evropě. Nám skončila smlouva a vzhledem k tomu, že teď se bude hrát až kvalifikace na Olympiádu v Paříži, která začne asi za rok, tak oni reprezentaci rozpustí a těsně před kvalifikací to budou dávat zase dohromady. V tomhle jsou daleko za námi, neumí pracovat koncepčně.“

Dá se něco, co jste se v Iráku naučil, aplikovat v ČR – fotbalově či životně?
„Fotbalově asi těžko, protože kdybychom se měli učit my od nich, tak by si nás nenajímali jako trenéry. Snad jen skromnost a pokoru, kterou ti hráči mají, oni neřeší, na jakém hřišti trénují, v jakém počasí, v jakém hotelu bydlí atd. Jsou šťastní, že mohou hrát fotbal. Když jsem viděl hřiště, na kterých se tam hraje první liga, tak u nás by na tom netrénovaly ani týmy v krajském přeboru a tam se nad tím nikdo nepozastavuje. Co se týče životního stylu, tak je to úplně jiná mentalita a jiný životní styl, oni nežijí pod tlakem, nespěchají, nejsou ve stresu, hlavně časovém a nikam se nehoní. To se mi hodně líbilo, ale je to asi těžko aplikovatelné do naší společnosti (úsměv).“

Jak vnímáte FC SILON Táborsko po roce, co se podle vás kromě názvu hlavně změnilo?
„Já jsem Táborsko samozřejmě sledoval celý rok a věděl jsem o změnách, které nastaly. Byl jsem se i podívat na utkání A týmu, když jsem byl v ČR. Táborsko udělalo za poslední rok obrovský krok kupředu, klub se neustále vyvíjí a posouvá. Myslím si, že je to hlavně díky dobré práci vedení klubu v čele s Odrou Dvořákem. Dělá postupné kroky, nikam nespěchá a vede klub v rámci možností, které se snaží neustále posouvat. To se mi líbilo, už když jsem tu byl, že Táborsko je klub, který si na nic nehraje, nikomu neslibuje to, na co nemá, ale přitom uvnitř se neustále vylepšuje. Když se podíváte třeba na infrastrukturu klubu, jak se posunula za poslední tři čtyři roky, tak je to neskutečné. Od toho se odvíjejí i další věci, jako je výchova mládeže atd.“

S jakými vizemi přicházíte řídit SCM Táborska a který tým vy sám povedete?
„Budu fungovat s Romanem Slabým u kategorie U18, protože jsme nechtěli na poslední chvíli měnit zaběhnuté a osvědčené trenérské obsazení. Vize jsou jasné: posouvat kvalitu výchovy mládeže a produkovat mladé hráče do A týmu a dále je obchodovat do ligových mančaftů. Byl jsem pryč pouze rok, takže budeme pokračovat v tom, co jsme předtím nastavovali dva a půl roku za mého působení a co tu budoval posledního půl roku Karel Krejčí.“

Právě pod vedením vašeho předchůdce Karla Krejčího se podařilo zachránit v soutěžích kategorie U19 i U18. To je úspěch, že?
„Karel přišel v zimě po půlroce bezvládí, kdy SCM nikdo neřídil a musím říct, že jsem mu to nezáviděl. Dovedu si představit, že to muselo být hodně práce. Ale zvládl to skvěle, nastavil řád, společně s trenéry zachránil soutěže, klobouk dolů. Jeho působení bylo, dle mého názoru, velkým přínosem a patří mu velké poděkování. My se budeme snažit na to navázat.“

Jak vnímáte kariéry mladíků Pavla Svatka či Jirky Šplíchala, kteří jsou v kádru A týmu FCT?
„S oběma hráči jsem pracoval, už před mým odchodem oba nakukovali do A týmu. A to je přesně to, o co nám jde, z každého ročníku vyprodukovat dva hráče, kteří budou schopni se začlenit do áčka. Jsem přesvědčený, že máme kluky, kteří jsou schopni toto splnit. Myslím si, že tito dva nejsou jediní dorostenci, o kterých v této sezóně uslyšíme ve spojitosti s A týmem, protože třeba Honza Kotrč je bude, dle mého názoru, brzy následovat.“