Kdy jste se dozvěděl o zájmu Táborska? Kdo vás kontaktoval? Co jste si řekl, jaké byly vaše první myšlenky?
„Poprvé mě kontaktoval někdy na konci podzimní sezony trenér Táborska Roman Nádvorník. Sondoval moji situaci, řekl mi, že klub by měl o mě zájem. Bral jsem to v tu chvíli trochu s rezervou. Měl jsem platnou smlouvu s Hradcem Králové, navíc jsem byl v tu dobu na hostování v Třinci. Více jsem to zpočátku neřešil, první telefonát jsem bral jako zdvořilostní záležitost. Opravdový zájem klubu se potvrdil, když mi telefonovali podruhé, potřetí…“
Na podzim jste tedy hostoval z Hradce Králové v Třinci, kde se vám dařilo. Jak těžké bylo vyměnit Slezsko za jižní Čechy?
„Z Hradce Králové jsem chtěl odejít, ale nevěděl jsem kam. Třinec měl zájem, abych zůstal. Poznal jsem tam spoustu výborných kluků v kabině, skvělý kolektiv. Byl jsem tam spokojený, pak jsem ale řekl, že Tábor je pro mě výhodnější i po sportovní stránce. Tábor má větší ambice než Třinec. Také jsme si sedli s manželkou a ona konstatovala, z Tábora je to blíž k naší rodině ve východních Čechách. Názor mé manželky jsem respektoval a přihlédl jsem k němu při mém rozhodování.“
Táborsko je druhý nejvýznamnější klub Jihočeského kraje. Ale asi jste ho předtím moc nesledoval?
„Máte pravdu, moc jsem ho nesledoval. Asi jako každý hráč jsem koukal na tabulku, s kým hrálo a jak, ale podrobnosti o klubu jsem neznal.“
Vzpomenete si na podzimní utkání Táborsko – Třinec?
„No, vzpomenu si tak do 20., 25. minuty. Pak jsem dostal kolenem do hlavy, zbytek utkání si moc nevybavuji, zápas jsem dohrál do 80. minuty v takových mrákotách, motala se mi hlava. Stalo se to po nezaviněné srážce v souboji, kdy jsem byl faulován. Nebyl to úmysl protihráče.“
Na kterou štaci, na který klub vzpomínáte nejraději?
„Z každého klubu jsem si odnesl něco jiného. Připomněl bych Ústí nad Labem, kde jsem poprvé významněji nakoukl do dospělého fotbalu pod trenérem Skálou. Moc rád vzpomínám na Mladou Boleslav, kde jsem strávil mj. také spoustu let v žácích a dorostu. S Mladou Boleslaví mám spojen svůj první ligový start. Krásný půlrok jsem zažil v roce 2017 v Třinci, kde jsem působil hned dvakrát. Poprvé jsem tam byl podzimním půlmistrem druhé ligy. V Hradci Králové jsme zase s mužstvem postoupili do první ligy, ale také jsem tady měl vážné zranění.“
Teď už jste hráčem FC Silon Táborsko, připisuje se vám, že jste největší posila v rámci zimních přestupů klubu. Co si o tom myslíte?
„Těší mě, že si to někdo myslí, ale fotbal je kolektivní sport, jedinec v něm bez týmu nic nezmůže. Je to pro mě velký závazek, i když spekulace o tom, kdo je jak velkou posilou nemám moc rád. Všechno se ukáže až na hřišti. Jak se říká, ukázaná platí.“
Jakou roli v týmu, v sestavě máte nejraději, co vám na hřišti nejvíce sedí?
„Určitě je to uprostřed hřiště, pak je mi jedno, jestli jsem na postu šestky, osmičky nebo desítky. Jsem připraven plnit představy trenéra. Vynasnažím se je realizovat na hřišti, aby to pomohlo mužstvu.“
Máte za sebou první týdny v novém dresu, seznamujete se s prostředím. Jaké jsou vaše první dojmy?
„První dojmy jsou jednoznačně výborné. Hned po příchodu jsem poznal zájem klubu, přijali mě všichni vřele. Zimní příprava začala v náročném tempu, tu největší dřinu máme víceméně za sebou. V FC Silon Táborsko si postupně zvykám, v klubu se chovají velmi přátelsky. Znal jsem Adama Provazníka, ale ten odešel hostovat do Baníku. Hrával jsem v Boleslavi s kapitánem Kubou Navrátilem a minulý půlrok jsem strávil v Třinci s brankářem Danem Kerlem, který teď přišel do Tábora z Budějovic. O to je to pro mě snazší.“
Pokud se nepleteme, za kariéru máte jeden prvoligový gól. Za koho jste hrál, komu jste ho dal, jak to proběhlo?
„Bylo to proti Slavii Praha v Edenu v roce 2021 v dresu Hradce Králové. V brance stál Aleš Mandous, domácí vedli už 4:0. Střelou zpoza vápna jsem v samotném závěru snižoval na 4:1. Ani jsem si ten gól moc neužil, bylo to jen upravení výsledku, takže jsem určitě neběžel k praporku a moc jsem neslavil. Nešlo si ten gól pořádně užít, když byl výsledek 4:1.“
Táborsko je na 9. místě tabulky F:NL, ale náskok na nejnižší příčky moc velký není. Jak jsou cíle mužstva pro jaro 2023?
„Když jsme mluvili s vedením klubu, jasně zaznělo, že se chceme ve druhé lize co nejdříve zachránit, brzy se odpoutat od spodních příček tabulky, zkrátka vymanit se ze záchranářských starostí a mít klid. Chceme se v tabulce posouvat nahoru, to znamená, že máme ty nejvyšší cíle.“
Vybral jste si na dresu číslo 22, proč? Bylo volné, nebo to má vyšší smysl?
„Číslo jsem si vybral, protože bylo volné. Větší smysl nebo význam v číslech nevidím.“
Na závěr nám řekněte, co děláte mimo fotbal, jaké máte koníčky, jak trávíte volný čas?
„Rozhodně mám na prvním místě rodinu, manželku a malou dcerku, které je rok a dva měsíce. Pokud mi zbyde nějaký volný čas, rád si zahraji golf nebo tenis. Občas si pro uvolnění zahraji PlayStation.“
.svg.png){kind=small}
